Hejtman Jan Svojše ze Zahrádky a Napajedel

(In: Malovaný kraj 51, 2015, č.3, s.8)

Druhá polovina 15. století byla nejen pro Slovácko dobou plnou vzruchu a nepokoje. Na klidu mu pak rozhodně nepřidalo, když zde načas majetkově zakotvil proslulý hejtman Jan Svojše ze Zahrádky. Jeho rod dle našeho předního historika Petra Čorneje pocházel z Písecka v Čechách. Janův otec, Svojše ze Zahrádky, se proslavil zejména tím, že radikální straně pražských husitů nejen vyzradil záměr Zikmunda Korybuta provést v Praze mocensko náboženský převrat, ale navíc litevského knížete taky 17. dubna 1427 zajal a uvrhl do vězení. Odměnou mu pak po několik let byl post pražského hejtmana.

V jeho stopách šel i syn. Jan Svojše se někdy v padesátých letech vojenskými službami Jiřímu z Poděbrad domohl zástavy hradu Bouzov. Dozvídáme se o tom ze sporu, který vedl se svým tamějším sousedem Pročkem z Kunštátu. Vinil totiž Kunštáta, že mu na trhu ve svém městě Jevíčku zjímal poddané z bouzovského zboží, naproti čemuž jej pan Proček žaloval za věznění tří svých služebníků po šest neděl ve věži hradu Bouzov. Spor skončil naštěstí smírně. K tomu jistě přispělo i to, že v době podání stížností nebyl již Jan Svojše bouzovským pánem. V roce 1459 mu totiž Jiří z Poděbrad, již jako český král, zapsal do zástavy v sumě 1000 kop grošů tvrz a městečko Napajedla s příslušenstvím. Již 17. března 1460 rytíř ze Zahrádky a Napajedel pohnal k zemskému soudu do Brna Jana Zajíce z Valdeka, neboť mu jeho vinou nebyly ves Rozumice (?) a dvůr v jiné osadě vloženy do zemských desk. Zároveň žaloval Dobeše z Rohozova pro dluh 73 zlatých uherských. I v těchto případech došlo k urovnání sporu ještě před soudním jednáním. Zajímavé je, že ve všech rozepřích ustanovoval napajedelský pán svým plnomocným zástupcem – poručníkem – Jindřicha Bařického z Morkovic. Jaké byly jejich vzájemné vazby však není možné vystopovat.

Již počátkem šedesátých let zaplétal se Jan Svojše do konfliktů v Uhrách a Rakousích, ve kterých stěžejní úlohu sehrávali bratříci. Jednalo se o profesionální bojovníky, žijící organizovaně pospolu v tzv. rotách, kteří se navzájem bez ohledu na postavení oslovovali „bratře“. Časté války ve střední Evropě, do nichž byli najímáni, jim poskytovaly obživu i cestu ke kariéře. Dne 12. května 1464 jej obvinil Jan Jičínský z Cimburka, že mu jeho ozbrojenci způsobili škodu ve vesnicích Štítná nad Vláří a Bylnice na brumovském zboží v částce 400 zlatých. Zároveň velmož napajedelského pána žaloval, že mu jeho lidé oloupili poddané z (Valašských) Klobouk, když tito jeli za svými potřebami do města Kremnica. K oběma incidentům mělo dojít tenkráte, kdy Jan Svojše vojensky táhl do Uher. Jan Jičínský však přesáhl finanční výši skutečné újmy, a proto byl později rytíř zproštěn obžaloby. Ještě téhož dne, tedy 12. 5. 1464, žaloval napajedelského pána i Racek ze Zborovic. Svojšeho člověk Matěj mu údajně „pobral“ ve vsi Lísky u Koryčan. Jak však vyplývá z dalšího půhonu, držel Racek zboží ve zmíněné osadě neprávem. Byl tudíž Jan Svojše na počátku roku 1466 i od této obžaloby osvobozen.

Přibližně v polovině šedesátých let 15. století vedli rytíř ze Zahrádky a Václav Vlček z Čenova v čele bratříků soukromou válku v Rakousích proti císaři Fridrichu III. Příčinou byl finanční dluh rakouského panovníka za předchozí služby. S nimi se nepřátelských nájezdů účastnili i někteří moravští páni, jako například Matouš ze Šternberka a Lukova, Jindřich z Lipé či vládce pevného hradu Vranov Jiřík Bítovský. Podle svědectví kronikářského záznamu probíhal konflikt v plné tvrdosti tehdejší doby. Při něm uvedení loupili, sváděli půtky, bořili a vykrádali svatostánky i zneuctívali panny. Fridrich III. opakovaně naléhal na českého krále, aby útočníky společně ztrestali. Naoplátku sliboval do Říma vyslat poselstvo, jež by jednalo v Poděbradův prospěch u papežské stolice. Ta se už tehdy k českému panovníkovi stavěla nepřátelsky. Když však Jiří z Poděbrad s pomocí nepřicházel, nezbylo Fridrichovi, než v létě roku 1466 Jana Svojšeho i Václava Vlčka vyplatit. Rytíř ze Zahrádky tedy finanční prostředky získal. Měl toho taky zapotřebí, neboť někdy na jaře 1466 musel nejspíše k financování rakouské kampaně prodat napajedelskou zástavu. Jejím novým nabyvatelem se stal králův rádce a diplomat Albrecht Kostka z Postupic. Ten je zde doložen již 31. května téhož roku.

Jan Svojše i se svým druhem Václavem Vlčkem z Čenova nalezli uplatnění ve službách samotného českého krále. Oba již byli uznávanými vojenskými hejtmany. Když pak v roce 1468 vpadl uherský král Matyáš Korvín na Moravu, dal Jiří z Poděbrad k ruce svému synu Viktorinovi jako zkušené válečníky i Jana Svojšeho a Vlčka. Mladý princ však nedbal jejich rad a nepředloženě se u Třebíče postavil vojensky silnějšímu Korvínovi. Utrpěl takovou porážku, že nebyl schopen ubránit ani samotné město a musel se uchýlit za zdi třebíčského benediktinského kláštera. Obklíčení hejtmani se ale za blíže neznámých okolností pokusili o atentát na uherského krále. Když pak princ Viktorin požádal Korvína o záruku bezpečí pro Jana Svojšeho, Anaxagoru i Václava Vlčka k osobnímu vyjednávání, rozhněvaný Korvín mu 23. května 1468 latinsky psaným listem odpověděl: „Není nám nadále na prospěch dávat glejt oněm osobám, jejichž lstí jsme včera málem ztratili vezdejší život. Jestliže pro cokoliv čestného k nám poslat chcete, máte, jak věříme, s sebou jiných, poctivých osob, kterým my, když potřeba nastane, dáme glejtu náležitého.“

Král Matyáš si byl jistý, že má obklíčeného českého prince pevně v rukou. V tom se však velice přepočítal. Rytíř ze Zahrádky a Vlček rozdělili své zbylé vojsko na tři části. První část útokem otevřela cestu skrze uherské ležení. Druhý houf se synem krále Jiřího z obklíčení unikl do bezpečí připravené vozové hradby českého vojenského sboru. S ním přišel Viktorinovi na pomoc jeho bratr Jindřich. Třetí oddíl pod Václavem Vlčkem však utrpěl velké ztráty a musel se vrátit zpět do kláštera. To se událo v noci z pátého na šestého června roku 1468. A tady další zprávy o Janu Svojšem mizí. Víme jen, že jeho potomci již na Slovácku zůstali majetkově zakotveni. A později se do Napajedel dokonce ještě vrátili.

Kontakt

Milan Krajča krajim@centrum.cz