(IN: Moravský den z pátku 23. července 1999, s.12)
Koho by nelákala místa, kde se poutavá přírodní scenérie snoubí s vůní tajemna, kde v zákoutí zeleně tiše odpočívají pozůstatky stále impozantních hradeb a paláců? Přesně takovou lokalitu nalezneme u Rožnova pod Radhoštěm. I když největším turistickým magnetem je rožnovský skanzen, málokdo ví, že se na kopci Hradisko nad obcí tyčil ve středověku velmi významný pohraniční hrad. Původním smyslem jeho zbudování byla ochrana země před nepřátelskými nájezdy ze sousedních Uher. Ten, kdo se nebojí horské túry, může zde ještě i dnes spatřit jeho ruiny. Z autobusového i vlakového nádraží v Rožnově jej sem přivede modrá turistická značka. Kopec se strmým svahem a pozůstatky pevnosti se vypíná takřka přímo nad řadami autobusových zastávek. Koho strmá stráň neodradí, bude v cíli odměněn téměř pietním tichem a pohodou. Uprostřed polorozpadlých zdí a někdejších palácových komnat, o jejichž zastřešení se nyní postaraly rozevláté buky, se můžete ponořit do zašlých časů středověké slávy hradu.
Rožnov se poprvé připomíná v tzv. závěti olomouckého biskupa Bruna ze Šauenburgu z roku 1267, tvrdí historické publikace. O m y l ! Chybný údaj vznikl záměnou názvu „Rosenowe“, jak je v listině nazvána lokalita pohlcená v industriální době Ostravou, právě s Rožnovem. Skutečně nejdříve čteme o pevnosti v listině z 8. července 1310. Další podrobnější zmínka se vztahuje k držiteli hradu Vokovi z Kravař se synem Ješkem. Ti se moravskému markraběti Janu Jindřichovi 13. 6. 1372 písemně zavázali, že mu budou ze svých hradů (Starého) Jičína a Rožnova pomáhat proti jakýmkoliv nepřátelům na Moravě s výjimkou olomouckého biskupa. Spojenecký akt byl zřejmě namířen proti tehdejším majitelům Zlína, světlovsko-lukovským Šternberkům. Na počátku 15. století pak hrad držel Vokův mladší bratr Lacek. Tento nekorunovaný vládce Moravy proslul jako rozhodný zastánce Mistra Jana Husa a jeho učení.
Další svéráznou postavou na Rožnově byl Jan Hlucký z Messenpeku. Ten získal hrad výměnou za Helfštýn od Voka ze Sovince přibližně v roce 1444. Šlo o věhlasného válečníka, známého v okolních zemích jako „Pan Jan“. Zpočátku nepokojný šlechtic udržoval spojenectví se svým slovenským protějškem Pangrácem ze Sv. Mikuláše a Branče. Ale zkřížení zájmů v Rakousích a snad i jinde přivedlo oba výtečníky do vzájemných potyček a třenic. Nakonec se rožnovský pán stal jedním z předních účastníků výpravy moravských stavů, která v roce 1449 učinila přítrž Pangrácovu řádění na Moravě. Avšak on sám si z toho ponaučení nevzal. Dál za pomoci meče hleděl rozšiřovat svoje zisky. Vydržovat si v oněch nejistých dobách vojenskou družinu sice byla věc velice prospěšná, leč i velmi nákladná. Aby mohl splatit všechny své pohledávky, musel Jan z Messenpeku prodat či zastavit nejen Rožnov, ale prakticky veškerý svůj pozemkový majetek.
Poslední osádkou rožnovského hradu se za Jana z Pernštejna stala místní loupeživá rota. Aby zamezil její nekalé rejdy, nechal český král Ferdinand I. roku 1539 pevnost rozbořit. Vzpomínka na loupežnickou tlupu však dodnes přetrvává v pověsti o místním pokladu, který rabiáti zanechali uschován v hlubokých podzemních sklepeních hradu. Údajně jej dosud hlídá veliký černý kohout s ocelovým zobanem. Získat toto bohatství prý může jedině odvážná mladá dívka, která se sem vypraví o svatojánské noci. Tehdy se jí přesně o půlnoci cesta k pokladu sama otevře. Kohouta se zbaví tak, že mu předhodí vlastnoručně upečený povidlový vdolek. Zatímco zvířecí strážce bude zabaven jídlem, může si děvče nabrat zlata, kolik unese. Nejpozději do hodiny však musí místo opustit. Poté se totiž země zase neprodyšně uzavře a dívka by zde tak zůstala uvězněna až do další svatojánské noci.
Jedno bohatství si odtud ale může člověk odnést již teď. Tím je jak uspokojení ze sportovního výkonu, tak i zážitek z návštěvy vzrušujícího místa. A pro ty, kterým to ještě nebude dost, se naskýtá možnost seznámení s dalšími pozoruhodnostmi v blízkém okolí: už zmíněným Valašským muzeem v přírodě, protilehlými pustevnami, zámkem Kinských ve Valašském Meziříčí nebo rekreační vodní nádrží Bystřička.
